SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To Coolbertos - napsal jsem, že se na oblouku uplatňuje řada fyzikálních zákonů.
U svařovacího oblouku tedy musí platit že U = I x R. Daný zákon se se změnami jednotlivých veličin vyrovnává velice snadno. Jestliže "natáhnu" oblouk zvýší se elektrický odpor v obvodu. To znamená, že poklesne procházející svařovací proud a stoupne napětí na oblouku. To má při svařování značný vliv, protože napětí urychluje kapku z natavené špičky elektrody. Velká rychlost při dopadu kapky znamená rozstříknutí tavné lázně a tedy mnoho kuliček okolo sváru.
Proto se ve Svářečské škole učí, že ideální délka oblouku u obalované elektrody je průměr jejího jádra.
U metody MIG/MAG se zase učíme, že správný výlet drátu z průvlaku je 10 x jeho průměr. Tím je zaručený správný elektrický odpor celého obvodu. "Natahování" oblouku znamená prodloužení výletu drátu. Ten delší drát má zase větší elektrický odpor, stoupne tedy napětí .....
U metody TIG je to zcela obdobné.

Famater - nenuť mně hledat fantastická laboratorní videa z brněnského Linde někdy z r. 1990. Byly tam záběry jak na různé parametry a způsoby svařování MIG/MAG, tak na problémy při svařování MMA bazickými a tehdy poměrně rozšiřujícími se možnostmi využívání rutilek. Oscilogramy elektrických dějů při obou zmíněných metodách, zpomalené záběry z hoření oblouků obou metod se zobrazením zkratových i sprchových procesů přenosu. Nejen pro mně to byl vynikající celodenní zážitek. (Jako vedlejší informace byla návštěva stanice na "výrobu" argonu a dalších plynů ze zkapalněného vzduchu, návštěva plnírny plynů do tlakových lahví, včetně plnírny acetylénu se všemi souvisejícími činnostmi.)
Ta zmíněná videa mám někde na starých videokazetách a nejdřív bych musel opravit videorekordér a vyřešit přegrabování do PC a pak teprve vypálit na DVD.
Že mi oponuješ je naprosto správné, ale žádná svářečka nedává konstantní proud. Když se postavíš k MMA svářečce s digitálem, který zobrazuje současně aktuální proud a napětí, tak uvidíš, jak se při běžném svařování obě hodnoty rychle mění. Je tam vidět každý milimetr měnící se délky plazmového jádra hořícího oblouku.

Tak som vyškúšal 50A na bázickej 2mm ale veľmy som sa zo začiatku trápil. Bolo to také že to zhasínalo v kratšom intervale zo začiatku aj som sa snažil ju priblížiť čo to dalo nelepila len občas zhasol oblúk.
Začal som ako prvý krát z ľava do prava.

BUBUBUBU napsal   Ale prd zapomněl . Kdyby to dělal , tak by se pochlubil . Další z ňafalů . Těch tady bylo .
Zase samé žvásty ,raději ukaž nějakou svou práci kterou nám dlužíš .
Na mém příspěvku jsi jaksi podezřele skončil MACHŘE a tady zase prudíš.
Varokovy ŇAFALE nesaháš ani po kotníky.

Bobobo, slez už konečně s toho svého pomyslného piedestálu univerzálního znalce. Nejsem žádné svářečské mimino, proto vím, jaký je rozdíl v regulaci zdroje MMA (TIG) a MIG MAG. Na MMA skutečně se mění jak napětí, tak proud. Napětí podle strmosti V-A charakteristiky zdroje. Ta bývá i invertorovývch zdrojů velmi strmá. To je důvod proč jsem napsal, co jsem napsal jako odezvu Jirkatimu. Měl jsem na mysli statické charakteristiky. A jinak so se týká pořádné tlumivky ( nebo elktronické) v podstatě píšeš co jsem napsal já. U zkratového režimu je dynamická charaktaristika úplně zásadní.
Pro Jirkatiho: Můj původní příspěvek se týkal právě dynamických vlastnosti svářečky, kde jsem chtěl upozornit na velmi zjednodušené vnímání vlivu tlumivky. A také proč s některými svářečkami bývají potíže s bazickými elektrodami. Nechtěl jsem zabíhat do nějaké "hluboké" teorie. Pokud by o to šlo, dokázal bych sejmout oscilogramy V a A na hořící elektrodě. Ale to by nebylo v této diskuzi moc přínosné.

ZDENÁL: Aha, ty úplně levné svářečky nemají tlumivku vůbec? Tak to se omlouvám. Viděl jsem pár rozebraných mašinek, jak na vlastní oči tak obrázky a vždycky tam nějaká tlumivka byla. I když někdy jen taková ta jednoduchá na tom prstýnku, nebo jak se tomu odborně říká, ale byla.