SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

to Radim: Nemám skúsenosť na kyslé elektródy tak neviem posúdiť. Jasne že nie je rutilka ako rutilka to viem podľa označenia "E 38 0 RC 11" kde za E je pevnosť a RC typ obalu. Keď kupujem elektródy vždy to hľadám na krabici.
Mne príde že ak ma elektróda v označení E 38 a viac tak obsahuje viacej kremíka a mangánu v zložení a tým pádom skor tuhne(zavarenie strusky do svaru ľahšie). Ak by som daewoo elektródy nemal tak by mi stačili ER-117 majú E35 takže budú mať veľmy málo prímesi. Ako zvárač som začínal na Metalweld elektródach ľahko zapalovali ale zvar to bolo nič moc viac strusky v zvare jak kovu(málo Ampérov kútový zvar). Ale zas ak potrebujem niečo zabodovať alebo natiahnuť vrstvu kovu na nízkych ampérov su ok.

ER117 je právě určená  na stehování a na přivařování tenkých  plechů k masívnější konstrukci, takže bude mít hustší kov a nižší průvar, takže bude víc zavařovat strusku do svarového kovu. Ze starých  československých  rutilových  elektrod by vzhledem k zavařování strusky byla vhodnější ER113, ta s euž ale nevyrábí a asi se nedá sehnat.
Co jsem se díval na ER117, zdá se, že ji vyrábí, kopíruje víc výrobců a je tak možné, že od různých  výrobců budou trochu kolísat její vlastnosti.
Složení svarového kovu nemá na hustotu kovu velký nebo má žádný vliv. Podstatný vliv na hustotu svarového kovu má obal. Rutilový obal dělá hustší svarový kov, rutilcelulózový řidší.

A co kdyby jste zkusil více značek na porovnání? Dobré elektrody mají i LE, ale jsou dražší. Rutilky jsou myslím Supra 6013? V jedné firmě jsme je používali i s klasickým trafem, myslím Daco a svařovaly slušně. A myslím si že už vám poradili p. Jirkati a Famater. Jako první by jste měl vzít kus tlustšího materiálu, alespoň 5-6mm, naučit se trošku slušně housenky na tom při vyšších proudech a pak pomalu ubírat na tl. materiálu a proudu svářečky.

Coolbertos, ja bych to moc nehrotil. Vem, co mas, a var co nejvic.


Ukrajinsky Dnipro-M a EK103. Hnuj tece a rozvaluje mi sajtny, tak jsem je trochu vyztuzil.

to Famater: Ja tiež rád pozerám.
https://www.youtube.com/watch?v=ad0tJHHOd8U

Sváry má luxusní, ten to určitě nedrží poprvé v ruce

to davidma: Každý sme iní tak robíme poľa seba. Mňa fascinuje zváranie ako laika čo všetko ide pozvárať ak má človek nápad alebo potrebu a potom ako to slúži k úžitku. Taktiež ti prajem veľa zdaru.

to varok: Ďakujem ti. Snažil som sa dodržať rovnaké podmienky pre porovnanie goldrox(RC) versus er-117(R) elektród.  Podľa fotky je er-117 trošku užšia oproti goldroxu odhadom 5-10%. Takže sa potvrdilo že je rutil celulóza tekutejšia.

Jen pro představu jak je to s provařeným či neprovařeným svárem na tupo a "vliv" převýšení sváru na pevnost v tahu. Nechce se mi to kreslit, ale kdo si nakreslí pohled na dva neprovařené pásy z boku a na ně libovolně vysoký svár a pak si představí, že se za oba konce tahá, tak s překvapením zjistí, že tím vysokým svárem prakticky žádné tahové linie neprocházejí. To třeba vysvětluje proč i na masivních tloušťkách materiálů nemá žádný smysl převýšení sváru větší, než normované 3 mm.
A ještě jeden problém při svařování, který je velmi důležitý. Nepřítelem svářeče je uhlík (C) ve struktuře materiálu. Ten má tu nepříjemnou vlastnost, že vždy difunduje - přechází - do míst s nejvyšší teplotou. Takže z přechodového pásma kolem sváru přechází do samotného sváru. Každý víme, že čisté železo je poměrně měkký, tvárný materiál a veškerá následná pevnost slitiny nazývané ocel je dána mikromnožstvím C v této slitině. Oduhličená vrstva podél sváru má menší pevnostní vlastnosti a samotný svár je o přitažený C tvrdší, tedy křehčí. Zaručeně svařitelné oceli mají obsah C do 0,22%, dobře zobrazený v diagramech Fe - Fe3C.