SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Varok istič  B je domácí a C je prumyslový ... To že u Teba ide je len otázka času , kedy ti elektrikári na stlpe vymenia poistky , ked ti bude len jedna fáza chýbat ... :-)

Svita: Je to určite problém magnetizačných prúdov pri pripojení výkonného trafa do siete. Tento problém som tiež mal, a vyriešil som ho pripájaním (aj odpájaním) zváracieho trafa cez SSR relé presne v maxime (alebo minime, hlavne NIE v nule) sínusovky sieťového napätia (toto pripájanie kontroluje mikroprocesor). Odvtedy mi nevyrazilo istič ani raz.
Ak chceš jednoduchšie riešenie, hľadaj medzi článkami na svarinfo ,,softstart".

Edit: http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2007080801

Editoval sqad (25-02-2018 20:58:43)

3x16 je zalostne malo...este by som vyskusal zapnut zvaracku na iny 16A okruh (ci neni vyhriaty istic) ale pravdepodobne sa to vyriesi az softstartom,nechapem ako moze taketo krpate trafo vyhadzovat istic,mam Iskravara 210 L ale istic mi to nevyhodilo ani jeden krat...

Takové SSR relé pro trafa (mají spínání ve špičce) je třeba tady, http://www.elproz.cz/eri-rele-pro-spina … da-482525/ , určitě se někde dají sehnat i levněji a mělo by to fungovat bez problému, ale osobní zkušenosti s tímto nemám.

Softstart z článku jsem udělal a zapojil. Dost se to zlepšilo, ale občas to přeci jen vyhodí.. Článek mi připadá napsaný dost zmatečně.. Především mařící odpor. Píše se tam o součtu tři odporů ale u toho třífázového řešení se přeci odpory nesčítají, když je každý na jedno vinutí..?! A u jednofázové by to mělo být kolik,  10 - 20ohm nebo 22 - 47ohm? Měl jsem tam 13 ohmů a občas to vyhazovalo, teď tam mám 39 ohmů  a stále občas vyhodí.. Takže spíš zvyšovat nebo snižovat hodnotu odporu?

Editoval svita (28-02-2018 07:13:42)

Podle mě by rozdíl 13 nebo 39 ohmů neměl mít na funkci nějaký zásadní vliv. V tomto zapojení spíš jde o krátké nedostatečné zpoždění při překlenutí odporu, různé typy relé a stykačů taky mají různé doby přítahu (ale jsou to vždy řádově milisekundy). Řešením by byl jednoduchý zpožďovací obvod, třeba s 555 s výstupem relé pro spínání výkonového stykače, nastavitelný třeba od nuly do 0,1 sec. a zkusit nastavovat nejkratší použitelný čas, mělo by se to podařit rozchodit.
Edit.: teď mi tam naskočilo vaše foto, pokud používáte přímo pro překlenutí odporů to relé na fotce, to má oproti výkonovým stykačům o hodně kratší dobu přítahu. Pokud ho používáte pro sepnutí dalšího výkonového stykače, berte toto jako nepředmětné.

Možná by pomohlo dát paralelně k cívce relé kondenzátor, ale nevím z hlavy jakou hodnotu, byl to jen okamžitý nápad. Pak před cívku s kondem předřadit nějaký malý odpor, třeba 10ohm na 1/2W. Delší zpoždění, třeba z 5 na 50 ms by mělo pomoci.

Editoval Zdenek11 (28-02-2018 09:08:15)

Ano, tak by to mělo pomoci. Ten sériový odpor jsem střelil 10ohmů (pro 12V cívku), nevím jakou tam máte ve skutečnosti. Po chvilce laborování by se to mělo rozchodit.

Někde na Danykovi je kalkulačka pro časy nabití kondu při daném proudu, z toho by měla jít spočítat jeho kapacita, volil bych 50 - 100ms. Nicméně jde to samozřejmě i zkusmo.

Editoval Zdenek11 (28-02-2018 09:52:55)

Zkusil bych těch 50ms, pak ev. přidávat. Odpor samozřejmě takový, aby relé spolehlivě sepnulo.
http://danyk.cz/vypocty.html
Edit.: když jsem to dělal na mou JS90F, mám tam čas odhadem tak 1/10s, tj. 100ms, je to spolehlivé, stačil by podle mě i kratší, ale to jsem už neřešil. Mám tam tu 555.

Editoval Zdenek11 (28-02-2018 10:26:30)

Počítal jsem to vzorcem 11.. Vyšlo mi to na 1,5kOhm a 1,5uF cca.. Změnu napětí jsem volil 200V.. Těžko říct, kdy bude spínat...

http://danyk.cz/vypocty.html použít tak jednoduše nepůjde, protože odpor cívky 12V relé je dost malý a kondenzátor se jím vybíjí, respektive napětí na kapacitě bude mít průběh, jako by bylo napájení z děliče (tedy jako ze zdroje s nižším napětím a velkým vnitřním odporem).
Časová konstanta tau=R*C (v základních jednotkách s, ohm, farad). Většinou se bere, že kondenzátor je nabitý za 3 tau (zhruba 98%).
Dále 12V relé nesepne při dosažení 12V, ale podstatně dříve, záleží na konkrétním typu tedy např 7V.
Vzorec č. 11 použít nepůjde, ten platí, pokud se při nabíjení udržuje konstantní proud.

Já bych spíš řekl vraťte se všichni do školy:).Pro stromy nevidíte les(alespoň podle toho,co nám svita prozradil). Jak chcete nabíjet R-C článek ze střídavého napětí? Před ním musí být usměrňovač, pak filtrace na odstranění tepavého napětí (jinak začne relé v rozhodném okamžiku vrčet-několikrát sepne, takže životnost půjde do kopru, i když v tomto případě to můžou být léta /nemiluji nečistá řešení/). V tomto případě se mi osvědčilo za usměrňovač nedávat filtrační C (proudová špička) a jít rovnou na R-C člen. Abych se vyhnul vrčení, spínám ss relé cca 60V  tyristorem při napětí kondenzátoru cca 140V (dvě doutnavky s omezovacím odporem). Odpor v R-C členu je tak velký, aby na relé bylo přibližné pracovní napětí (s přihlédnutím k velikosti C) a velikostí C určuji dobu zpoždění. Ten mžik přepětí relé lehce vstřebá. Kdo nemá rád ani tyristor, ať dá do série aspoň tři relé (ke třem odporům )

Ať je to AC nebo DC, ten kond to sepnutí každopádně o pár ms zpozdí a zřejmě to tak stačí, při zapnutí se asi deformuje sinusovka. Si myslím.

To ano, při přímém připojení tvrdého AC napětí na kondenzátor to tak je, ale tady je nabíjení kondenzátoru přes odpor, bude se jednat o přechodový děj, kdy průběh nabíjení bude jiný. Celá magnetizace se údajně srovnávat nemusí, i když by to bylo ideální, asi stačí první špička, aby to už vzal jistič.