SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dobrý den, zkusím vám odpovědět. Nejsem svářeč, ale svoji i pár svářeček jsem viděl rozebraných a svoji jsem taky upravoval. Nebude to postupně jako u vás, ale zkusím.
1. Proč jste kupoval takovou velkou mrchu podavač do takového bláta svářečky? To je jistě vaše věc, ale podle mě by dvoukladka stačila.
Jak mají profi svářečky řešené brždění podavače nevím, ale mají i bržděnou cívku s drátem, tak nevím, jestli to tomu nepomáhá.
2. Ten drát stále pod proudem jsem měl taky. Vyřešil jsem to obvodem podle zdejšího svarinfa. Dvě relátka, pár součástek a vše fachčenko jak má už několik let bez problému.
3. Elektroventil plynu by jste tím vyřešil rovnou taky. Jestli ho máte na 24V a nechcete použít zvlášť malé trafko, tak to zapojíte na sekundár sv. trafa a až to budete mít spínané, ventil bude fungovat dohromady s trafem.
4. Předfuk je, že když zmáčknete tlačítko na pistoli hořáku, tak se nejdříve pustí ochranný plyn, potom podávaní drátu a až potom sv. proud do drátu. Dofuk je naopak, že když pustíte tlačítko na hořáku, nejdříve se vypne podávání drátu, potom až po chvilce sv. proud a nakonec až ochranný plyn.
5. Desku s elektronikou si můžete udělat samodomo, nebo koupit hotovou z nějaké profi svářečky typu Omi 165 apod.
6. Zemnící kabel máte zbytečně předimenzovaný. Stačila by i 16ka.

atishajn napsal(a):

Co tak pouzit profi modul na to vyvinuty ? staci najst KTC 112 na www.omicron.sk a tam mas vsetky diely na stavbu domaceho CO2...

Zase skryta reklama...

Měď byla dřív levnější než polovodiče, paraelní spojení pomůže (jde o to, jestli se dominantně nehřeje primár a železo), KBPC 5010 tady nevyhoví, chce to něco lepšího.

Vdaka za tipy a rady.

Kupovat hotovu RJ nechem, nemam rad krabickove riesenia, ktore nemozem upravit ak mi nevyhovuju a o ktorych neviem ako funguju (tym myslim presne a to uplne presne, nielen to co mi marketingac napise do manualu).

Brzdenie skratovanim ma vobec nenapadlo, to bude asi najlepsia cesta.

Vdaka za upozornenie na zladenie dohorenia drotu, brzdenia a odpojenia trafa. Budem sa s tym snazit vyhrat co najblizsie k dokonalosti .

Zemniaci kabel mam mozno predimenzovany ale bude aspon pouzitelny ked si zaobstaram niekedy nieco silnejsie. A ja radsej predimenzovane nez pod.

Aj preto som radsej isiel do stvrokladkoveho podavaca, lebo ak si raz budem stavat inu lepsiu zvaracku tak sa moze zist. Vosiel sa bez problemov. S 5kg cievkou.

Trafo ma sekundare na sebe. Primar neviem ci hreje ale na sekundari na vrchu sa da ledva udrzat ruka a tepelna poistka snima sekundar, je na nom doslova prilepena. Jadro sa takmer nehreje, povedal by som ze skor je ohriate od vinutia.

Usmernovac KBPC som myslel viac kusov v paralelnej prevadzke. Su lacnejsie nez nahradne diody do zvaracky, takze si ich mozem dovolit napchat tolko kolko sa fyzicky vojde. Len ci nema nejake nepekne vlastnosti. Pre invertor by boli asi pomale ale pre 50Hz by stacit mohli. A s chladenim si velku hlavu nerobim, terajsie diody hreju tak ze necitim na ich 2ks 10x10cm hlinikovej doske, ktora tvori ich chladic, ziadne ohriatie.

A ste jedna vec. Je lepsie spinat trafo mechanickym alebo polovodicovym rele? Je mi jasne ze mechanika ma vyhodu pri dlhych intervaloch, polovodic pri malych ale toto su take stredne dlhe intervaly.

Editoval ppp (11-06-2014 15:00:22)

Skoro bych vám stavbu ŘJ s jednočipem nedoporučoval, je to promarněný čas hlavně díky psaní firmwaru. Úloha obsluhy MIG/MAG svářečky vede na stavový automat (umíte ho naprogramovat?)

Osobně mám následujicí časování po stisku tlačítka hořáku
-puštění plynu
-100 ms čekání
-sepnutí relé sofstartu
-100 ms čekání
-sepnutí relé "hardstartu"
-puštění posuvu
-čekání na puštění tlačítka hořáku


po deaktivaci tlačítka hořáku mám následujicí sekvenci
-zastavení posuvu
-čekání 300ms (nebrzdím motor, stačí počkat až se zastaví)
-vypnu relé sofstartu i "hardstartu" (tím zhasnu oblouk)
-čekání 500ms
-vypnutí plynu

do toho ještě periodicky vyčítám stav AD převodníku a odesílám ho na PWM výstup kterým ovládám motor podavače

Jenže je v tom háček který jsem už naznačil - je třeba mít celou sekvenci dokonale promyšlenou a naprogramovanou. Já když například zmáčknu tlačítko hořáku jen na okamžik, tak se pustí plyn, ale je zbytečné aby sekvence dál pokračovala (když už je tlačítko puštěné) a plyn se zavře znova se čeká na zmáčknutí tlačítka.
A nebo jiný případ je, že pustíte tlačítko hořáku protože chcete ukončit svar. Tak se podle výše popsané sekvence vypne posuv a čeká se 300ms. Jenže když se teď znova rozhodnete zmáčknout tlačítko na hořáku aniž by bylo vypršené čekání, tak ŘJ musí hned zase pustit posuv a tím i začít zase svařovat a né že proběhne vypínací sekvence až do konce a na to se spustí startovací sekvence.

Zdenek11 - hmm dik, takze predsa len nie su na to vhodne. Takze zapojenie trafa necham zatial tak.

Dakujem netreba, ja radsej assembler. A k tomu kopu komentarov, takze to vyzera skor ako slovencina.
Hadam spravne ze vykonovy rezistor na doske je softstart a a/d prevodnik pouzivate na snimanie potenciometru nastavenia rychlosti podavania?
Mne treba obvykle 4 prepojky, lebo pre istotu nechavam na doske aj programovaci konektor a s nim to proste nevyjde ak chcem vylucit tenucke a/alebo dlhocizne spoje.

ppp napsal(a):

Dakujem netreba, ja radsej assembler. A k tomu kopu komentarov, takze to vyzera skor ako slovencina.
Hadam spravne ze vykonovy rezistor na doske je softstart a a/d prevodnik pouzivate na snimanie potenciometru nastavenia rychlosti podavania?
Mne treba obvykle 4 prepojky, lebo pre istotu nechavam na doske aj programovaci konektor a s nim to proste nevyjde ak chcem vylucit tenucke a/alebo dlhocizne spoje.

Nech sa páčí assembler, taky jsem v něm programoval AVRka, ale bylo to zdlouhavé. Výkonový rezistor je skutečně součástí softstartu (svařuji převážně na jističi 10A, charakteristika "B" a nikdy ještě nespadnul. Bez softstartu jistič 16A, char. "B" padal). Umístil jsem ho raději mimo DPS (kdyby se softstart kousl, tak odpor shoří a s ním by prohořela i DPS). Potenciometrem se reguluje rychlost posuvu skrze 10bitový AD převodník a 8bitový PWM výstup. Použil jsem prachotěsný potenciometr. Dva sešroubované (viklaly se) MOSFETy slouží pro buzení motoru a ventilu plynu.
Původně jsem taky chtěl na desce nechat programovací konektor, ale nemohl bych pak použít uP v pouzdře DIL8, DPS by vyšla složitější a větší. Nepřijde vám nakonec představa svářečky napojené na PC komická? Tak jsem uP osadil do patice a v případě potřeby ho vyloupnu a přeprogramuji na stole v programátoru.

Ved blbnut s notebookom pri brane aby som jej dohovoril musel tiez vyzerat vselijako, ale dolezita je ta uzivatelska pritulnost, ked mi staci odladit program na pc, nahrat na ntbk a utekat s ntbk ku zvaracke/brane/...
wifi, modry zub alebo usb port na zvaracke zase nemienit robit .