SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

U kovových elektrochemicky nanášených povlaků je třeba mít doma laborku a průběžně tak sledovat obsah nejdůležitejších složek v lázni a obsah nečistot. A proud a napětí a teplotu..... Niklík se hodí pro domácí použití proto, protože ta lázeň je už hotová a je na jednorázové použití, takže se nic nemusí sledovat. Jinak kde v galvanovně toto chemické nanášení niklu provozují, tak taky využívají laborku k tomu, aby doplňovali jen jednotlivé složky. Vyjde to podstaně levněji. Ale stejně musí být i pod ten niklík kvalitně připravený povrch, vyčištěný, odmaštěný a vyleštěný, bez rýh  a vyleptaných děr.
Dávat měď jako antikorozní vrstvu je blbost, protože měd korozi velmi urychluje, nejen toho šroubu, ale uvolněnými měďnatými ionty i v okolí. Když už by ale někdo chtěl z nějakého důvodu používat měď, musí ji zase dávat nanášet v galvanovně a ideálně v kyanidové lázni, protože z kyanidu se měď vylučuje nejlépe. A v souvislé vrstvě.

Na šrouby se jinak v domácích podmínkách asi nedá dávat nic pořádného, když se vezme v úvahu to, že ta vrstva musí mechanicky vydržet utahování a povolování klíčem či šroubovákem. To mohou vydržet jen speciální odolné vrstvy, které v domácích garážových podmínkách nanášet nejdou.
Je možné jedině šroub zašroubovat, utáhnout a potom zatřít kvalitní antikorozní barvou nebo ochranným protikorozním voskem  nebo to místo udržovat neustále zaolejované a zavazelinované.

Pokud chcete povolit šrouby i po mnoha letech a v korozivním prostředí, používá se na to měděná pasta. Dále je možné použít grafitovou vazelínu. Tyto věci mám osobně vyzkoušené. Jak funguje rezistin nevím, zatím nemám ověřeno.

Dobrý den, mám dotaz ohledně chemického ošetření částí karoserie (plechy 1-2mm), které jsou na autě ponechány a byly napadeny korozí. V podstatě je jasné, že ideální by bylo vše vyřezat a vyměnit za nové díly. Bohužel tímto způsobem by se v tomto případě člověk nezastavil a vyřezal by vše. Všiml jsem si, že jsou zde členové, kteří chemickému ošetření rozumí, jako třeba Radim a tak by třeba poradili vhodnější postup z nabízených alternativ. Stav po odebrání částí karosérie je na jedné z fotografií. Na druhé fotografii jsou části po mechanickém očištění, kdy na povrchu zůstávají místa zasažená hlubší korozí. Na některá se již nedá fortunkou dostat a také vybrušování po jednotlivých bodech je dost časově náročné a nejsem si jistý, zda to bude mít přínos a navíc jsou nějaké místa nedosažitelná. Jedině ještě nějaké "zaškrabání", bod po bodu, to je však velmi časově náročné a neefektivní. Různé drátěné kartáčky se mi zdá, že to spíš zaleští (rez je v dutinkách a drátky běhají po povrchu ), kdy to vypadá hezky, ale když se do toho dloubne, tak je vidět, že pod tím nějaká rez zůstala. Nejlépe se to odstraní brusnými kotouči, kdy se to vybrousí bohužel i se zdravým materiálem, ale jak jsem psal, jsou místa, kde se nedá dostat. Tedy pokud by existovala možnost jak to ošetřit plošně, třeba omývat nějakou chemií + kartáček, co by se následně opláchlo, bylo by to vhodnější. Doposud natírám tímto: Wuerth - Inhibitor Rzi
https://eshop.wuerth.cz/Odrezovac-ANTIK … cs/CZ/CZK/
Je to disperzní, což se mi moc nelíbí a navíc to to udělá takovou krustu, kdy pokud je to to následně v místech kde se svařuje, tak to není úplně ideální a proto bych raději něco co by se opláchnulo a zůstal jen kov...
Protože se v těchto místech právě hodně svařuje a jedná se o malé díly, nemohu bohužel smysluplně nanášet epoxidový základ, který se dává na vnější plochy a nejvíce by se mi zamlouval a po inhibitoru používám "svařitelný" základ: Wuerth - Základní nátěr Rust-Stop Quattro
https://eshop.wuerth.cz/Zakladni-nater- … erm=quatro
přičemž si nejsem jistý zda je tento postup v kombinaci s inhibitorem ideální, ale nic jiného mne nenapadá, protože mi připadá nevhodné dávat přímo na takto zasažený plech ten základní "svařitelný" nátěr Quattro.
Jako alternativa mě napadá již jen, vzhledem k tomu, že jde o nepohledové díly a dutiny, použít suříkovou barvu Pellachrom - Marine Minio Suříková
https://www.cyan.cz/zbozi-pellachrom-ma … gKCKPD_BwE
která je vhodná pro nanášení přímo na korozi a navíc ideálně chrání svou chemickou reakcí i již korodovaný povrch. Bohužel svařování po aplikaci je opět problém.
Po sestavení dílů a svaření celku jde do dutin vosk, aby se uzavřeli po sváření vysokou teplotou obnažené vnitřní části.
Díky moc za případné věcné rady (Brunox ani Alkyton ne...)
Radek

Díky moc, Kerosi, pročtu a budu se inspirovat. Jak jsem psal, tak také používám pasivátor, ale od Wuerth a předpokládám, že to bude podobný produkt. Po jeho aplikaci také dojde ke zčernání rzi, jsou po něm fialové prsty a je tam tuším také tanin. Po jeho aplikaci, tedy na reakci, tam teda píšou max dva dny a pak vrchní nátěr... Co je však ještě pro mě důležité, je to, že na tyto povrchy potřebuji navařit nové díly a tedy bych měl asi následně nátěr v těchto místech zase obrousit.... říkal jsem si zda tedy nejít cestou chemického odstranění rzi, než její pasivací, tvorbou vrstev, které následně stejně svářením zase částečně poškodím...   

keros napsal(a):

Řešilo se to už třeba tady: 
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=12889

Máš tam taky odkaz na restaurátora, používá pasivátor a barvy Worko:
https://www.samsgarage.org/projects/194 … konzervace

Používáme se synem už několik let a velmi dobrá zkušenost. Pasivaci se ale musí dát čas, po druhém nátěru nechat několik dní, nejlépe týden.

ZDENÁL napsal(a):

Pokud chcete povolit šrouby i po mnoha letech a v korozivním prostředí, používá se na to měděná pasta. Dále je možné použít grafitovou vazelínu. Tyto věci mám osobně vyzkoušené. Jak funguje rezistin nevím, zatím nemám ověřeno.

Souhlas. Ještě lepší, zejména pro opravdu vysoké teploty, jako šrouby výfukových potrubí ap. je lepší nicklová pasta. https://www.grainger.com/product/PERMAT … eize-2GXX8

Frank napsal(a):

ZDENÁL napsal(a):

Pokud chcete povolit šrouby i po mnoha letech a v korozivním prostředí, používá se na to měděná pasta. Dále je možné použít grafitovou vazelínu. Tyto věci mám osobně vyzkoušené. Jak funguje rezistin nevím, zatím nemám ověřeno.

Souhlas. Ještě lepší, zejména pro opravdu vysoké teploty, jako šrouby výfukových potrubí ap. je lepší nicklová pasta. https://www.grainger.com/product/PERMAT … eize-2GXX8

Nejlepsi univerzalni Anti-Seize montazni a separacni pasty na vyfukova potrubi, ktere funguji dlouhodobe na vsech materialech od litiny pres nerez az po inconel jsou na keramicke bazi s hydroxidem vapenatym.
V malem mnozstvi dela docela lavne a slusne Weicon, do 1400degC.

Editoval Dawe (26-04-2025 14:41:29)

Teplotne jo, jenze niklove pasty obsahuji supinky volneho niklu, zatimco ty keramicke zadne volne kovy neobsahuji, jen oxidy.
Rozdil je v tom, ze u modernich licich zarupevnych chrom-niklovych materialu svodu (casto integrovanych svodu do turbiny dmychadla) ten volny nikl za vysoke teploty reaguje s povrchem te 1.4837, 1.4848.. tak, ze podporuje korozi.  Ta pasta se rozpada tim, jak jeji nikl difunduje do matrice a zaroven diky primesim grafitu(v tech niklovych pastach defakto nutnost) se nauhlicuje povrch, tvori se tam karbidy chromu a rozjizdi se mezikrystalova koroze. Kdyz ta niklova pasta obsahuje navic siru, tak tam probiha i sulfidace, migruje na hranice zrn, ten zakladni material nejen ze krehne, ale opet ztraci lokalne korozivzdornost.
Keramicke nic z toho nedelaji. U nerezu je rozdil jeste v tom, ze u niklovych muze vznikat sestimocny chrom na ukor pasivacni vrstvy, u keramiky nevznika. Keramika navic nepusobi elektrolyticky, niklova s grafitem jo.
U litinovych svodu, studenych dieselu nebo starsich atmo benzinu je to jedno. U modernich 950-1050degC benzinovych preplnovanych morotu pripada v uvahu jen keramicka pasta. Pouziva se i ve vyrobe a montazi turbodmychadel, svodu, filtru, katalyzaroru.

Editoval Dawe (26-04-2025 17:58:07)

Olejové, fermežové a částečně některé syntetické barvy vytvářejí s olovnatým pigmentem olovnatá mýdla a ty právě působí v pojivu antikorozně. Ale olejovou nebo fermežovou barvu bych na auto nedával, připadá mi na ty otřesy příliš měkká a málo pevná a běžné dnešní plniče a vrchní barvy mají na zaschlý olej a fermež často příliš agresívní ředidla, po natření by se to nejspíš zvedlo a nátěr by šel do háje.
A u syntetických  barev je otázka, jestli dneska už nemají modifikovaná pojiva dalšími látkami tak, jestli dnes vůbec ty olovnatá mýdla v pojivu tvoří.
Problém je v tom, že už namíchané barvy profesionálové roky míchají a dlouhodobě zkoušejí, namíchat do nějaké barvy třeba suřík a rovnou s tím natírat  je dost loterie.
Navíc na to namíchání by mělo být správné zařízení, například hnětač nebo kulový mlýn, aby to smíchání bylo kvalitní. A odpočívka po namíchání, než se s barvou začne pracovat, tak 14  dní.

Editoval Radim (26-04-2025 20:23:56)

Frank> univerzalne pouzitelna bylo z me strany mysleno k tem vyfukovym svodum ICE. A tam to dnes (jedina) univerzalni varianta je. Ty problemy s niklovou zacinaji uz od asi 400degC+,  ale vazne zacinaji byt od 850degC+ EGT. Proto se to zacalo vic "resit" az od novych preplnovanych gasoline s teplotou vys. U nejnovejsich lambda 1 motoru je to defakto nutnost.  U svodu starsich motoru ta niklova funguje dobre, stejne jako na tech tebou zminovanych, predpokladam vyrazne chladnejsich, aplikacich.
edit> jeste jsem zapomnel k te sire. Ovsem, ta sira tam neni dodavana zamerne. Byva v tech beznych niklovkach nezamerne, ze surove ropy, ktera nebyva uplne perfektne rafinovana, takze tam zbyva nejake stopove mnozstvi siry- ne nevyznamne,  zlomek procenta coz staci na sulfidaci. Lepsi pasty pouzivaji lip rafinovanou ropu a ta sira tam skoro neni. (myslim ze ta lepsi metoda se jmenuje Hydro-desulfurace a ta horsi s rozpoustedly je solvent desulfurace). Ktera z nich je pouzita v tom tebou doporucovane niklove paste a tim jeji obsah siry vubec nevim, odkaz mi nejel. Jen jsem to zminil jako dalsi moznou komplikaci.

Editoval Dawe (27-04-2025 20:57:20)

Dawe - Jasně, já vím, OK. Já jen zde nechtěl rozvíjet takto odbornou debatu. To původně byla jen poznámka k používání měděné anti-seize pasty, co zde zmínil Zdenál. To víš, časy se mění a my důchodci jsme už poněkud mimo Já už táhnu 13 rok v důchodu a dnes postrádám ty možnosti v práci, když jsem měl na stole magazíny s posledními výkřiky ve svařování, metalurgii atd... Teď je to tedy možné dohledat na netu, ale ta podstata je více-méně stejná. Vím, co je osíření při rafinaci ropy a je to nutnost zejména u paliva do letadel...

Editoval Frank (27-04-2025 22:10:59)

Frank> Jasan, ja taky nechtel prednasku. Jen me to zaujalo, protoze ja jsem zhruba tak pred temi 13 lety tuhle problematiku resil pro Tier I dodavatele automotive. Zacalo chodit nezvykle mnozstvi 8D reportu kvuli zalomenym sroubum na svodech pri obvyklych servisnich ukonech uz asi po 24mesicich provozu, v zaruce na auto i system. Tak jsme to zkoumali a prisli na tu potrebu zmeny separacni pasty.
Chapu ze tady se to tyka oldtimeru, ale za par let to treba bude cist nekdo, kdo si bude stavet youngtimera uz na tech novejsich motorech...