SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Žádné odhadování.
Pro určení velikosti svárů je možný dvojí postup.
Kompletně spočítám případná tahová a tlaková napětí v oblasti sváru a při použití koeficientů degradace, pevnosti svarového kovu při svařování a koeficientů bezpečnosti vypočítám minimální průřez nosné části sváru.
Použiju jednoduchý výpočet velikosti svárů podle tloušťky použitých materiálů ve spoji.
Pro tupý svár je výpočet triviální, protože je vždy požadován plný průvar.
Pro koutový svár nemá žádný smysl zvětšovat velikost koutového sváru označovanou jako "a" nad 0,7 tloušťky nejslabšího dílu ve spoji. Velikost koutového sváru "a" je definována výškou vepsaného pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníka do řezu svárem. Pokud by ještě bylo na výkrese označení takového sváru "z" nic se neděje, protože ono "z" je délka ramene toho vepsaného trojúhelníka. Označování "a" má velkou výhodu v tom, že a² je vlastně plocha průřezu a stačí ji vynásobit 1,1 (přídavek na převýšení) a délkou sváru a máme i spotřebu přídavného materiálu.

Ostatní např. na
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=2142

Editoval jirkati (22-11-2016 13:02:24)

Maajo - Svářeč si svár přeměří měrkami na velikost sváru. Po několika měřeních si svářečova ruka a mozek zvyknou a zvládají takové prkotiny levou zadní.
A protože předchozí odpověď nebyla směrována jmenovitě jen na vás tak předpokládám, že uspokojí hlavně kolegu Pavel12.

Ahoj, přikládám odkaz na oskenový výkres. Je tam právě šířka materiálu 5 mm a jeden typ svaru o velikosti 3 mm. Jenže nechápu, zda se jedná o údaj, kde 3 mm je hodnota z či hodnota a. Nic jiného vědět nepotřebuji. Ono to máme zvážit a případně navrhnout svou úpravu.
Co jsem se dočetl, min velikost svaru na plechy do 10 mm je velikost 3 mm. Máme navrhnout materiál (já si vybral 11503 - s355NL) a zároveň zvolit metodu svařování (já si vybral MAG 135), zvolit parametry svařování a drát (vybral jsem 1,2 mm, 29V a cca 250A).
Případně pokud se nám nezdá velikost svaru, máme navrhnout svůj a vypočítat uhlíkový ekvivalent, náchylnost k trhlinám za tepla, spočítat ještě spotřebu materiálu, zvolit úpravu materiálu před svářením a udělat WPS.
Je to nařízení firmy a sváření je jen část našeho školení a taková odnož, jelikož to ale vyučují vš profesoři, tak po nás chtějí zázraky.
Přikládám odkaz na foto.
Díky moc za případnou radu.
http://losky83.rajce.idnes.cz/Vymenik/#vmnk.jpg

jirkati napsal(a):

Mnohem větší problém na výkrese vidím v poznámce "SVÁRY VODOTĚSNÉ". Tam je nutné určit metodu na zjištění vodotěsnosti, např. 100% PT.

som si spomenul na jedno stare pravidlo: "statny zvarac robi vodotesne zvary, so zakladnym kurzom staci štrkotesny zvar"

metoda tam uz navrhnuta je - tlakovka na 0,6MPa

Editoval rcp (22-11-2016 17:24:49)

Pro teoretické výpočty je skutečně použitý materiál lhostejný. Nikdo to vyrábět nebude. Pro tl. stěny 5 mm je nejrozumnější drát 1 mm. PT je penetrační zkouška podle ČSN EN ISO 3452-1.

Ten drát klidně použijte, protože vám nezáleží na ceně. Klidně by stačil i OK AUTROD 12.51. Jestli použijete penetračku záleží jen na vás, ta tlaková zkouška by klidně mohla stačit. Je tam jediný problém, a to, že penetračka odhalí vady ve svárech, kdežto tlakovka je funkční zkouška. Rozměr sváru je a=3 mm.

Samozřejmě bych poradit mohl, protože svařování je můj obor od praxe po teorii a obráceně. Problém je pro mě jako dejme tomu odborníka v tom, že mám málo informací. Na vašem výkrese jsou totiž evidentní chyby a navíc neznám úroveň zadání.

Napřed ty chyby:
- chybí rozpiska, případně detaily dílů. Podle rozměrů 185/180 jsou vevařované trubky o 5 mm kratší, než je definováno předepsaným svárem.
- chybí jakostní požadavky na sváry. Není předepsaná norma pro jejich kontrolu.
- protože je to asi tlakový systém měla by být předepsána kvalifikační úroveň svářeče a použití WPS

Materiál plechů, nátrubků a trubek by měl být zvolen podle předpokládaného teplotního režimu, podle dosažitelnosti, podle svařitelnosti a měl by být předepsán na výkresech dílů. Asi budou jiné požadavky na výměník ve skladu brambor a jiné pro výměník na cateringu v letadle.

A trocha praxe.
Zakázka buď vzniká ve firmě jako výrobek, nebo přichází jako poptávka od zákazníka. Podle výkresové dokumentace provede firma prověrku vyrobitelnosti - dostupnost použitých materiálů, potřebné strojní vybavení, existence potřebných oprávnění k dané výrobě, potřebná kvalifikace pracovníků v předvýrobní i výrobní etapě. A samozřejmě ze všech dostupných informací spočítá náklady na takový výrobek. Což jsou materiálové, výrobní a režijní náklady + potřebný zisk. To je pak nabídková cena na trh, či zákazníkovi. Trh, nebo zákazník, takovou cenu akceptuje, nebo také ne.

Pokud je zakázka realizovatelná začíná předvýrobní příprava od sumarizace a nákupu potřebných materiálů, přes potřebné školení pracovníků (např. svářečů) až po technologickou přípravu výroby (tvorba technologických postupů, WPS, kontrolních plánů apod.). Teprve pak následuje výroba jednotlivých dílů a lejich kompletace a svařování. Celou výrobní etapu provází stále kontroly množství a jakosti vyráběných dílů až třeba po svařence.

Ještě k mé poznámce o penetračce a tlakové zkoušce. Ve firmě jsme před rokem dělali nabídku pro výměník z Al, kde měl zahraniční zákazník na výkresech předepsány obě zkoušky přímo normami. Ty zkoušky nabídku tak prodražily, že z velice lukrativní zakázky sešlo. Chytla se toho jiná firma v Česku, upravila cenu podle představy zákazníka a při výrobě zjistili, že to je prodělek. Hledali pak po celé republice někoho na subdodávku. Přišlo to i k nám. To jsme se nasmáli.

zajímavé čtení a poučné.
Hlavně si člověk nesmí zvyknout, že když je to u zkoušek nepřesné a musí se to okecat, aby to pak bylo nepřesné i v reálu. To by pak firma mohla skončit špatně.

Tak celá předchozí diskuze je špatný vtip. Kdybychom na začátku věděli, že se jedná o výměník do krbových kamen, postupovali bychom zcela jinak!
Je potřeba použít některou z ocelí odolných proti opalu, např 1.4828, 1.4833 a obdobné typy. V takovém výměníku spaliny x voda je velký teplotní gradient mezi venkovní a vnitřní stěnou.
Možná by stačilo provést tlakovou zkoušku podle EN 13445. To musí být ošetřeno ve smlouvě, včetně kvalifikace personálu, který zkoušku provádí. Vše se dá dohledat na internetu.

Trochu teď nerozumím. Každý odkaz na datasheat na kterýkoliv materiál vždy uvádí chemické složení.
Např:
http://woite-edelstahl.com/14828en.html
http://www.metalcor.de/en/datenblatt/57/

OK AUTROD 309LSi, ochranný plyn M12 nebo M13.
Nerezové austenitové svařence se nežíhají, není proč. Teploty předehřevu jsou u přídavných materiálů, pokud jsou nutné.

Samozřejmě, že se předehřívá základní materiál, ale u PM je zpravidla uvedena potřebná teplota předhřevu toho ZM, případně ještě teplota interpass.