SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Sender napsal(a):

Jaký přídavný materiál je vhodný pro vaření bloků motoru JAWA(ČZ) ? Vyhoví Argon 5.0 ,nebo je vhodnější směska pro TIG AC ?

Předpokládám, že je to běžný odlitek AlSi. (lepší udělat analýzu) Pokud je to slitina AlSi, vyhoví příd. AlSi5, nebo AlSi12. Plyn Argon 5.0
je OK. Směska myslíte směs Ar/He?

No myslím že praktici co to čtou potvrdí že na svářečské pokusy jste si nevybral ani jeden zrovna nejlibovější slitinu, no staré zoxidované a zaolejované kartery Jawa se zrovna hezky nevaří......i když je dáte vylouhovat..jo a na plamen rovnou zapomeňte, zdravím

Sender napsal(a):

Jaký složení mat. mají bloky motorů JAWA netuším (zinek v tom nebude aby to šlo poznat). Směskou jsem myslel "nějakou" z ohledem na kvalitu sváru.

Nevymýšlejte zbytečnosti ještě kolem plynu. Ar 5.0 je pro TIG naprosto vyhovující. Pokud si pamatuji, ještě tak před cca 40ti roky, když jsem pracoval v podniku Frigera Kolín, tam se Al svařoval úplně běžně všemi metodami a tam jsem po 10 letech práce získal s Al poměrně dobré zkušenosti. A tehdy nebyly mašiny vybaveny ani zdaleka tak jako dnes. Plamen je na Al vhodný pro malé, čisté součásti. Já jsem tím svařoval ve zmíněném podniku tenké trubičky k výparníkům chladících zařízení. Na kartery(odlitky) tato metoda skutečně nevyhovuje!(jedině tou Super Alloy 5, nebo možná u vás sehnatelnou Welco 1450).
Jestli se tím chcete ale vážně zabývat, neřku-li živit, opatřte si dobrou TIG AC DC mašinu s proudem nejméně 200A a budete spokojen. V podniku Frigera jsme měli smlouvu s ČSAD Kolín, kde jsme pro ně svařovali TIGem proražené olejové vany k motorům ap. Pokud je součást hodně nasáklá olejem, nepomůže ani koupel v horkém louhu a následnou očistou. Nejvíc pomáhá, když máte autogen, ohřát svařované místo ca. na 400°C a nechat vychladnout. Tento postup několikrát opakovat až se z materiálu odpaří všechen olej. Potom předehřáté na tak 250°C svařit. Ani tak to často není žádnej med... Pokud to stále póruje, je nutné tu porositu odstranit a převářet i několikrát. Pokud s tím nemáte dostatečné zkušenosti a jedná se o nenahraditelnou součástku, lépe takovou opravu svěřit odborníkovi s praxí.

Editoval Frank (18-08-2015 22:13:12)

Kühtreiber 150 TIG LA napsal(a):

...Tak pořád lepší pár dolarů než 20000 za nový stroj

To bych neřekl. Ani těch pár dolarů za bůhví jaký kousek Al tyčky (welco 1450...) Vás nespasí, pokud o tom člověk ví kulový. Známý si myslel totéž co vy a vymýšlel pořád samé kraviny, jak opravit motorku co shodil ze stojanu na bok, když procházel ožralej jak dán (mašina spadla motorem tak nešikovně, že hydraulický hever co byl pod ní jen "odložený" prorazil stranu karteru převodovky a praskla mu na "tři půlky"   a proraženou vanu škodovky (jeho víkendová leštěnka) od špatného couvání, kdy najel na trávu a jeho smůlou se pod ní zašívala trubka z klepače u paneláku...už neodjel.
Ani jednu věc neopravil jen totálně zničil - karter se mu roztekl a vana pěnila, pórovala a nakonec po hodině testování, kdy mu nezbylo s předražených 5ks AL tyček nic se vana zkroutila a díra v ní byla asi 3x tak velká. Ani PB ani autogen mu nepomohl. Jak by mohl, když jeho znalosti jsou na bodu mrazu.

Sám rád zkouším...ale občas je dobré opravdu věřit lidem, kteří už za svůj život něco zažili a umí (Frank, jirkati, Famater a mnoho dlaších). Rady takových lidí jsou k nezaplacení a ušetří čas i peníze a hlavně zklamaní. Víte to raději šáhnu po 20-ti kolících, které normálně člověk v peněžence nemá a raději si koupím AC/DC mašinu. Šáhnout po AL s DC Tigem (bez šance) či PB, autogenem bez zanlostí a zkušeností aniž bych měl pár hodin nasvářeno na černém je fakt šílené. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Radim napsal(a):

Frank napsal(a):

Jestli se tím chcete ale vážně zabývat, neřku-li živit, opatřte si dobrou TIG AC DC mašinu s proudem nejméně 200A a budete spokojen. V podniku Frigera jsme měli smlouvu s ČSAD Kolín, kde jsme pro ně svařovali TIGem proražené olejové vany k motorům ap. Pokud je součást hodně nasáklá olejem, nepomůže ani koupel v horkém louhu a následnou očistou. Nejvíc pomáhá, když máte autogen, ohřát svařované místo ca. na 400°C a nechat vychladnout.

Koupel hliníkové slitiny v horkém louhu, to bych teda chtěl vidět. To je možné tak maximálně odhaduji na 10 - 20 sekund, hliník s horkým louhem intenzívně reaguje. Může to být dobré na očištění povrchu toho hliníkového odlitku, protože ubytek základního kovu plus intenzívně vznikající vodík musí sundat prakticky jakoukoliv nečistotu, ale jinak se vnitřek toho hliníku ani nestačí pořádně prohřát, aby mohla mastnota z vnitřku z pórů zmizet.
Zapomenout to v horkém louhu déle než pár minut znamená nejspíš už tu součástku nenajít, protože se rozpustí.

Tak především -  to odmašťování Al v horkém roztoku sodného louhu se provádělo v uváděném podniku už před více než 40ti lety! Velmi účinně, pomocí toho odstraníte jednak povrchovou mastnotu z Al povrchu a také dokonale odstraníte Al2O3 z povrchu Aluminia. Pochopitelně jedná se o dočasný proces který trvá několik minut! Nebuďte směšný a nepřesvědčujte nikoho, že "tak maximálně 10- 20 sec." Za takový mžik se nestane vůbec nic, to se ani rozměrnější součást nestačí ohřát, člověče! O nějakém zanedbatelném úbytku je bezpředmětné se bavit. Samozřejmě je myšleno(pro neznalé tohoto procesu - který se nazývá bondrování, že roztok louhu NaOH je tak asi 20% a pasivační HNO3 asi 15%) Potom, po asi 15 - 20 min. působení v louhovém roztoku, následuje oplach v horké vodě, potom ochlazení a oplach ve studené a následuje pasivace v HNO3 a ještě jeden oplach studenou a teplou vodou! Je to běžný postup očišťení povrchu Al před svařováním! Přesvědčovat vás nehodlám - pracoval jsem ve Frigera Kolín, kde se toto po celou dobu svařování Al praktikovalo a za 10 let praxe tam vím své.  Nakonec si to každý, kdo se zajímá, může vyzkoušet!

Editoval Frank (19-08-2015 11:03:06)

Moření hliníkových slitin louhem běžně provádím. následnou pasivaci také a dříve jsem prováděl i oxydaci dvojchromanem. Pokud se nejedná o elektron(hořčíková slitina), pak to omoření není tak dramatické. Problém je, že přitom vzniká dráždivý aerosol. Proto přidávám trochu jaru jako pěnidlo, které tento jev podstatně zmírní.

Omlouvam se ze se do tematu montuju . jen vsuvka ohledne louhu a hliniku .mel jsem v dilne za ponkem ulozen kus hlinikoveho plechu tloustka 7 mm rozmer cca 120 x100 cm a pod ponkem kbelik plastovej s louhem. No a nejak me bylo divny co me tam tenkrat asi tri dny vydavalo divny zvuky. Syceni ,prskani proste zvlastni . az sem pak objevil kbelik s louhem napul rozteklej a hlinikovej plech odspodu ozranej ,dost ozranej.

No taky sem hned celou dilnu aspon poradne uklidil :-)

Ještě k tomu hliníku, tenkrát jsem odmašťoval nějaký části motoru, dělal jsem to krtkem na odpady, litunu a obrobky to odbašťuje perfektně. Zkusel do lázně položit i hliníkový dekl, načeš vznikla reakce kterou se na povrchu udělal tmavý povlak, který se musel okartáčovat a pak to vypadalo čistě. Chemik nejsem, takže nejsem moc kovanej co proběhlo za reakci a co se na tom povrchu vyloučilo, jestli nějaká hlinka... čistě z vědeckého zájmu když se o tom zmiňujete, existuje nějaká chemie, která ten povrch dokáže vyčistit aniž by se na něm něco vysráželo?

Pro mě to není zásadní, další čištění/leštění hliníku budu provádět mechanicky v omílačce, jen mě to zajímá, protože třeba bez důkladného očištění by to svařovat nešlo.

DwPetr napsal(a):

Ještě k tomu hliníku, tenkrát jsem odmašťoval nějaký části motoru, dělal jsem to krtkem na odpady, litunu a obrobky to odbašťuje perfektně. Zkusel do lázně položit i hliníkový dekl, načeš vznikla reakce kterou se na povrchu udělal tmavý povlak, který se musel okartáčovat a pak to vypadalo čistě. Chemik nejsem, takže nejsem moc kovanej co proběhlo za reakci a co se na tom povrchu vyloučilo, jestli nějaká hlinka... čistě z vědeckého zájmu když se o tom zmiňujete, existuje nějaká chemie, která ten povrch dokáže vyčistit aniž by se na něm něco vysráželo?

Pro mě to není zásadní, další čištění/leštění hliníku budu provádět mechanicky v omílačce, jen mě to zajímá, protože třeba bez důkladného očištění by to svařovat nešlo.

To záleží co to bylo za slitinu a jakou chemikálií jste odmašťoval. Ten název "krtek" mi nic neříká. Ten způsob, co jsem popisoval je určen pro odstranění nečistot louhem sodným, nebo i draselným, to je celkem jedno. Ano, na čistém Al se tmavý povrch nevytvoří. Na určitých slitinách, zejména odlitcích ze slitin Al/Si, slitin s obsahem Cu ap., povrch ztmavne vyloučenými legurami po vykoupání a proceduře v louhu. Ale to právě odstraní ta pasivace(ponořením předmětu do slabé HNO3) zředěné kyseliny dusičné. To je nutno dodržet! Tedy u slitin s velkým procentem Si to asi zůstane tmavé i po té pasivaci v HNO3. Tam potom nezbývá, než přeleštit...

koumes napsal(a):

Zkusím to tady. Vedlejší topic je asi mrtvý. K čemu je u AC pulzu nastavení frekvence? Chápu, že u pulzu si nastavuji velký a malý proud a poměr mezi nimi - střídu. Na co ale mají mašiny tu stavitelnou frekvenci u pulzu? Ovlivňuje to nějak sváření?

Frekvence u AC nastavení stanovuje, jak rychle se mění polarita plus a minus za sekundu. Svařovací proud klesne při tom při každé změně polarity na nulu, v opačné polaritě je znovu zapálen oblouk a zase vystoupán na nastavený svařovací proud. Velikost frekvence má přitom několik funkcí. Jednak vede k výrazné redukci hluku při svařování,  napomáhá ke stabilnímu oblouku při nižších proudech a naopak při vyšších proudech dovoluje větší zatížitelnost elektrody. Jole.

No asi jsem tu svou poznámku mohl formulovat trochu mírněji. Moje chyba, omlouvám se.
Aspoň se to s tím hliníkem a louhem víc vyjasnilo.

Editoval Radim (20-08-2015 13:35:55)

Frkvence pulzu je asi míněno to, co popisuje Evita. Někteří výrobci to nazývají "MagicWave", někteří "DualWave" atp.
Je to vlastně střídání nastavené frekvence, balance AC s předem nastaveným DC. Při pulzu AC dojde k čištění a ve fázi DC dojde k ochlazení elektrody a zároveň k hlubšímu natavení základního materiálu. Je tím zajištěna zvýšená zatížitelnost elektrody, dobré čištění a dobré provaření.  Tedy pokud jsem dobře pochopil dotaz. Jole.