SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To je velikost svaru. Co jsem se ptal, tak u kouťáku to je velikost od rohu po prostředek svaru. Nevím jak to jinak vysvětlit. Každý zaškolený svářeč to ale musí znát, ne?

Jirkati,tak z vás se mi začíná točit hlava.Vstanu,umyji se mrknu na diskuzi a když vidím tu definici trojúhelníka než jsem ji dočetl a snažil se ji nějak v hlavě urovnat,ta se mi chce zase spát:-)

U kútového spoja sa veľkosť zvaru odvodí z hrúbky materiálu. Obecne platí a0,5-0,7)x t. Zjednodušene výška kútového zvaru "a" je 60% z hrúbky zváraného materiálu. Teda pre kútový zvar plechu hrúbky t=5mm je výška kútového zvaru a=0,6x5mm=3mm. Kútový zvar vo svojom reze musí tvoriť rovnoramenný trojuholník. Ide hlavne o prievar koreňa zvaru. Od veľkosti kútového zvaru sa potom odvodzuje aj výpočet spotreby prídavného materiálu-elektród. Na výkresoch býva uvádzané :
a - výška kútového zvaru
z - odvesna kútového zvaru
Označovanie zvarov na výkresoch je predmetom normy STN EN 22553 " Zvárané a spájkované spoje. Označenie na výkresoch". Taktiež v norme EN 287-1 "Skúšky zváračov - Tavné zváranie - Časť 1 : Ocele" je uvedené :
a = (0,5 - 0,7) x t     alebo      z = a x 1,414     pritom 1,414 je druhá odmocnina z dvoch

Pro Laco-welder - ač velmi nerad, přesto musím napsat, že se velice mýlíte. Nevím, jestli máte vůbec představu jak konstruktér určí velikost sváru. Jestli je kótován jako a = x nebo z = x je úplně lhostejné pokud víte o které rozměry na sváru se jedná. A hlavně si uvědomte, že existují jakési normy, které je nutné při výrobě ctít, např. ČSN EN 5817, ve které se hovoří o vzhledu svárů. Tato norma určuje co je a co není při svařování povoleno. Zrovna názor, že udělám větší svár a budu king je úplný nesmysl, protože uvedená norma přesně určuje o kolik může být svár vůči výkresovému rozměru větší nebo menší. A pracovník NDT rozhodně není váš nepřítel, protože vám zachraňuje zadek před totálním průšvihem. Uvědomte si, že náklady na  reklamaci na svárech vám zaměstnavatel může klidně předepsat k úhradě. Svár si totiž nepřeje pan OTéKar, ale pan zákazník. A to je ten, od kterého dostáváte peníze.

Pro Laco-welder: S Vaším přístupem přijdete firmu asi pěkně draho. Pokud Vám totiž předepíši na výkrese z=7 a vy mi tam uděláte a=8, určitě to bude svar na tři housenky. Pokud by jste si to "z" přepočítal na "a" vyjde Vám cca a=5 mm a to předpokládám jste schopen udělat jako svar jednovrstvý. Nyní si spočítejte čas o který jste ten svar dělal déle (a určitě to budete chtít zaplatit), cenu přídavného materiálu, ochranného plynu, energie atd. Jak píše Jirka, nechal bych Vás to příště zaplatit, abyste u práce začal přemýšlet.

Editoval Petr (20-10-2011 19:49:44)

tady musím přispět, jsem skoro anarchista pokud jde o nesmyslné předpisy a nařízení, a od vstupu ČR do EeU tuplem ALE - zrovna velikost sváru
- montovali jsme plošinu, ochoz, nosníky z traverz - na nich navařené zábradlové sloupky a k tomu našroubovat podesťáky s příslušnými výřezy aby to pasovalo kolem sloupků. Vše provedeno dle výkresů s dodržením tolerance - kromě svárů, no nepasovalo to, bylo nutno na stavbě nalakované připravené díly dobastlit flexou aby se daly smontovat!
Asi to tedy vařil kolega alkoholik nebo Laco welder.

bourač napsal(a):

- montovali jsme plošinu, ochoz, nosníky z traverz - na nich navařené zábradlové sloupky a k tomu našroubovat podesťáky s příslušnými výřezy aby to pasovalo kolem sloupků. Vše provedeno dle výkresů s dodržením tolerance - kromě svárů, no nepasovalo to, bylo nutno na stavbě nalakované připravené díly dobastlit flexou aby se daly smontovat!
Asi to tedy vařil kolega alkoholik nebo Laco welder.

A nebyla taková konstrukce spíš špatně zkonstruována?
Pokud se šroubuje do jednoduchých předvrtaných otvorů a nalakované díly, které se nesmí po lakování už upravovat , je třeba celkovou toleranci do půl milimetru až milimetru, má li to jít sešroubovat.
Až polovinu z toho sežere lakování, takže potřebná tolerance na metr nebo i víc metrů délky svařované konstrukce je nějak 0,25 - 1 milimetr.
Na to, podle mých znalostí, musí mít buď svářeč už udělané všelijaké šablony a znatelně mírnější normy nebo musí v dílně konstrukci po svaření sestavit v surovém stavu a spasovat, vyvrtat díry a potom ji rozložit a teprve potom dát nalakovat. Obojí tu výrobu dost prodražuje.
Zato když takovou konstrukci udělá konstruktér tak, že při šroubování nevadí tolerance 5 - 10 milimetrů na nějaký metr a pár svarů, prostě se to svaří jednoduše , nalakuje a smontuje. Je to rychlé i levné a přitom není třeba šmidlat třeba tou rozbruskou do nalakovaných dílů, takže životnost bude maximální.

Myslím,že je úplně jasné o čemse diskutuje-totiž o dodržování předepsané výkresové dokumentace při výrobě.Stejný jako si udělat místo předepsanýho závitu M8 závit M6 nebo jezdit křižovatky na červenou

Editoval Ládes (22-10-2011 00:35:30)

Vytmelovat a dotmelovat, prasárna možná, ale takovej hezkej svár jako tmelem jinak neuděláte.

Naprosto souhlasim s MAG welderem v příspěvku #17

No našli se chytrolínové, co šikanovali svařeče i za uvedené nedostatky, dávali vybroust neexistujíci zápaly, opravovat sváry v nepřístupných polohách  a pod.

Kvalita svárů dneska není o kvalitě, vesměs se jedná o naprosto přepjatý perfekcionismus,

taký svářeč se ještě nenarodil, co by uměl vyhovět všem takýmto požadavkům.

Laco-welder napsal(a):

Naprosto souhlasim s MAG welderem v příspěvku #17

No našli se chytrolínové, co šikanovali svařeče i za uvedené nedostatky, dávali vybroust neexistujíci zápaly, opravovat sváry v nepřístupných polohách  a pod.

Kvalita svárů dneska není o kvalitě, vesměs se jedná o naprosto přepjatý perfekcionismus,

taký svářeč se ještě nenarodil, co by uměl vyhovět všem takýmto požadavkům.

Aká kvalita??? prosim Vas pozrite sa napr.na tie fotky co su tu na fore od tureckych zelezniciarov co zvaraju tie vagony-a to tu pisete o nejakych normach a bla bla bla a taka firma nema hanbu dat na to este tabulku s napisom ISO 9001 ,nemam slov.Toto je velice diskutabilna téma-kvalita vs.kvantita.V kolkych firmach sa povie "to je dobré" a pritom zvar vypada jak rozmazany silikon a v inej firme,kde sa robi kvalitne neni zakaziek lebo davaju slabe vačkovne kooperantom a nedostanu robotu....TAKTO TO JE

Presne tak:D a keby sa aj narodil pytal by asi 500 eur na hodinu-samozrejme ze by bol bez práce,kdo by ho zaplatil,že

Editoval Warlockvw (23-10-2011 17:37:09)

Němci nastavili  laťku, tak vysoko, že není možne splnit ich podmínky na kvalitu svarů a to jak vizualni,tak co se týče struktury.

Třeba ja jsem pracoval ve firmě RICHTER Maschinen Fabrik, na těch největších svařencích  určených jako vyložniky bagru do pozemních dolů.

Vyložník měl kolem 30 tun váhy, byl zložen s plechů tloušťky 30-50 mm a celý komplet se provářel na UT kontrolu. Používal se tvrdý drát G4Si1, samozřejmě předohrev na 150 °C

a ultrazvuky neprocházeli, nadrážkovali jsme se tam jak magoři a pořád bylo všechno špatně, tedy absolutně všechno ne,

občas nejaky ten svar vyšel ale nikdy ne 100%, když se dodržela čistota ve svaru /Vytloukaní strusky, vyfoukávaní, příp, vybroušení/

nakonec nas odtamtud vyhodili protože najali asi 20 Portugalců, a mysleli si, že oni to vytrhnou,

vesměs tam dělají Poláci, a ani jim svary nevycházeli.

Držte se od té spropadené firmy tak daleko , jak to jen jde.